Poslední pravidlo se týká sklizně.

[hildredhedley]

Kam řízek dát, aby neuhnil Největší riziko je přemokření. Řízek potřebuje vzdušný, propustný substrát, ideálně směs rašeliny a písku nebo perlitu. Vezměte malý květináč, naplňte ho a řízek zapíchněte do hloubky dvou až tří centimetrů. Místo zalévání použijte rozprašovač a substrát udržujte jen mírně vlhký. Když voda stojí v misce, stonek zčerná a shnije.

Pravidelný řez není kosmetická úprava, ale podmínka růstu. U bazalky, máty, oregana nebo tymiánu se sklízí vždy vrcholové výhony, nikdy ne celá rostlina najednou. Stříhejte těsně nad místem, kde z hlavního stonku vyrůstají dva páry lístků. Rostlina se tam rozvětví a zhoustne. Kdo sklízí jen holé listy ze spodku, nechá stonek vyholený a bylinka postupně přestane obrážet.

Nejčastější chybou je kombinace tepla a tmy. Rozmarýn pak shodí listy, napadnou ho mšice nebo svilušky a na jaře se už nevzpamatuje. Další chybou je častá zálivka v domnění, že rostlina v suchém vzduchu potřebuje více vody. Opak je pravdou. Pokud se na jaře rostlina probudí, postupně ji zvykejte na vyšší teplotu a světlo. Přesazujte až tehdy, když nové výhony dosáhnou několika centimetrů, a to do propustného substrátu s pískem. Teprve potom začněte pravidelně hnojit a zalévat.

Rozmarýn v nádobě snáší mráz jen do určité míry. Zatímco v zemi na chráněném stanovišti může přečkat i slabší mrazy, v květináči promrzne substrát mnohem rychleji. Kořeny jsou v tenké vrstvě zeminy a nemají okolní půdu, která by je izolovala. Pokud rostlina stojí na balkoně nebo terase, první silnější mráz ji obvykle zlikviduje. Proto je potřeba na podzim rozhodnout, zda ji přenést dovnitř, nebo ji venku cíleně chránit.

Uvnitř u okna je suchý vzduch a vysoká teplota, což rozmarýnu také nesvědčí. Čím blíž je teplota k deseti stupňům, tím lépe. Pokud musí být doma v obývacím pokoji, postavte nádobu co nejblíž k oknu a pravidelně rosujte listy ráno, aby do večera oschly. Mokré listy přes noc podporují plísně. Netopte na rostlinu a nestavte ji nad radiátor. Průvan od otevřených dveří je další častý zabiják.

Nejčastější chybou je řízky příliš často kontrolovat a přemisťovat. Každé vytažení ze substrátu přeruší tvorbu kořenů. Další chybou je hnojení v době zakořeňování, které řízek spálí. Pokud se objeví bílý povlak na substrátu, je to plíseň z přemokření, ne známka života. Řízky pak vyhoďte a začněte znovu s čistým nářadím a novým substrátem. Trpělivost a vzdušný substrát jsou důležitější než jakýkoli přípravek.

Škůdci se objevují hlavně tam, kde je přemokřeno a málo vzduchu. Mšice a molice se dají spláchnout proudem vody a rostlinu pak nechat oschnout. Svilušky signalizuje jemné pavučinky na spodní straně listů; pomůže zvýšit vlhkost vzduchu a odstranit napadené listy. Chemické postřiky na bylinky určené k jídlu nepatří. Lepší je rostlinu přesadit do čistého substrátu a nemocné části odstřihnout.

Substrát míchejte z běžného zahradnického kompostu, hrubého písku a perlitu v poměru 2 : 1 : 1. Rozmarýn nesnáší zhutněnou půdu, ve které voda stojí. Po zasazení rostlinu nezalijte proudem, ale nechte půdu prosáknout z misky nebo pomalu z konve, dokud voda nezačne odtékat otvory. První týden postavte květináč do polostínu, teprve pak ho přeneste na plné slunce.

Řízky dejte na světlé místo, ale mimo přímé slunce. Skleník nebo plastový kryt pomůže udržet vlhkost, ale každý den ho na chvíli otevřete, aby se neusadily plísně. Teplota by se měla držet kolem dvaceti stupňů. Pokud je příliš horko, řízky rychle vyschnou, v chladu naopak přestanou tvořit kořeny. Zakořenění obvykle trvá tři až šest týdnů.

Řízek odstřihněte asi deset až patnáct centimetrů dlouhý, a to těsně pod listovým uzlem. Spodní třetinu očistěte od jehlic, aby se stonek mohl dotknout vlhkého prostředí. Vrchní část nechte nedotčenou, listy dodávají energii. Konec můžete namočit do stimulátoru, ale není to nutné. Bez něj zakořeňování trvá déle, ale při správné péči se podaří i tak.

Zálivka, slunce a vzduch: kde se láme úspěch Zalévejte, až když je vrchní dva centimetry substrátu suché. V praxi to znamená v létě zhruba každý druhý až třetí den, v zimě jednou za deset dní až dva týdny. Voda má být měkká, ideálně odstátá přes noc. Nikdy nenechávejte v podmisce stát vodu — rozmarýn v přemokřené půdě chytne plíseň a zčerná od kořenů. Naopak úplné vyschnutí poznáte podle tvrdých, šednoucích lístků, které už neobživnou.

Hnojte střídmě. Od března do srpna přidejte do zálivky tekuté hnojivo pro bylinky jednou za tři týdny, v poloviční dávce oproti návodu. Silné hnojení vede k bujným, ale měkkým výhonkům bez vůně. Sklízejte průběžně, nejlépe ráno, kdy je koncentrace aromatických látek nejvyšší. Stříhejte vždy jen konce větviček, maximálně třetinu jejich délky, a nikdy neřežte do holého dřeva — z něj už rozmarýn neobrazí.

[Author]

Posts