Když bylinky žloutnou, chce to jinou zálivku

[trudiwearing1]

Zásadní je taky načasování. Předpěstování začněte šest až osm týdnů před posledními jarními mrazíky ve vaší oblasti. V nížinách to vychází na konec února, v podhorských polohách klidně až na přelom března a dubna. U přímého výsevu se řiďte teplotou půdy, ne kalendářem. Když je půda na dotek studená, semena jen leží a mohou začít hnít. Raději počkejte o týden déle než sázet do bahna.

Pro opravdu tmavé balkony se hodí máta, pažitka, libeček, petrželka a meduňka. Všechny snášejí i čtyři hodiny rozptýleného světla denně, ale nesmí stát v přemokřené půdě. Máta je nejnáročnější na vodu, proto ji sázejte do samostatné nádoby – jinak přeroste všechno kolem. Pažitka potřebuje propustný substrát a pravidelný řez, jinak rychle dřevnatí a přestane obrůstat.

Přemokřený substrát je tmavý, lesklý a na dotek mokrý i několik dní po zalití. Voda se drží u stěn a na povrchu se může tvořit mech nebo zelený povlak. Listy žloutnou, měknou a opadávají. Kořeny při vytažení z nádoby jsou hnědé a rozpadají se, zdravé kořeny jsou světlé a pevné. Dalším signálem je zatuchlý zápach z půdy. Když se objeví plíseň na povrchu, je pozdě na běžné zalévání a je potřeba zasáhnout.

Pro celoroční pěstování se nejlépe hodí dělené trsy z venkovního záhonu. Vykopejte je koncem léta nebo začátkem podzimu, opatrně rozdělte na menší části s kořeny a každou zasaďte do květináče o průměru alespoň patnáct centimetrů. Substrát smíchejte z kompostu, zahradní zeminy a písku v poměru 2:1:1. Květináč musí mít drenážní otvor, jinak kořeny rychle uhnívají.

Pažitku a další bylinky s tenkými listy nenechávejte v původním plastovém obalu, ve kterém se prodávají. Ten je uzavřený, vlhkost se v něm sráží a listy se rozpadají. Přendejte je do papírové utěrky a nádoby. Pokud kupujete bylinky v květináči, nenechávejte je v lednici příliš dlouho — substrát v květináči v chladu plesniví. Raději je postavte na okenní parapet a v lednici skladujte jen odřezané lodyhy.

Teplota v místnosti by se měla držet mezi patnácti a dvaceti stupni. U radiátoru se pažitce nedaří, protože vzduch je suchý a půda rychle vysychá. Pomůže miska s vodou poblíž nebo občasné rosení okolního vzduchu. Hnojte zředěným tekutým hnojivem na bylinky jednou za dva až tři týdny, ale jen v období aktivního růstu. V zimě, kdy rostlina roste pomalu, hnojení omezte, jinak se v substrátu hromadí soli a špičky listů hnědnou.

Proč pažitka na okně žloutne a co s tím dělat Nejčastější příčinou je nedostatek světla. Pažitka potřebuje alespoň šest hodin přímého světla denně, ideálně jižní nebo jihozápadní okno. Pokud takové nemáte, použijte běžnou pěstební lampu vzdálenou dvacet až třicet centimetrů od listů a svěťte dvanáct hodin denně. Druhou častou chybou je přelévání: substrát nechte mezi zálivkami mírně proschnout, ale nikdy ne na prach. Zalévejte ke kořenům, ne na listy, protože mokré listy snadno chytají plíseň.

Pažitka je vytrvalá bylina, která potřebuje chladnou zimní přestávku, aby příští sezónu pořádně rostla. Kdo ji pěstuje celoročně na okně bez tohoto cyklu, sklízí tenké, bledé listy a po pár měsících rostlina uhyne. Řešení není složité: část trsů nechte venku nebo na balkoně, kde zažijí mráz, a na zimu si domů vezměte jen omezený počet rostlin, které postupně vyměníte.

U rostlin v samozavlažovacích truhlících platí jiná pravidla. Dolijte zásobník, ale nenechte hladinu trvale u dna. Substrát by měl mezi dvěma doplněními mírně proschnout. U bylinek, které pocházejí ze Středomoří, jako je tymián, oregano, rozmarýn nebo šalvěj, je lepší sušší režim. Zalijte vydatně, ale nechte substrát proschnout. Bazalka, máta a pažitka chtějí vlhko stále, ale ne bahno.

Zalévejte ke kořenům, ne na listy Voda patří do substrátu, ne na listy. Mokré listy jsou vstupní branou pro plísně, zvlášť u bazalky, máty a šalvěje. Nalévejte pomalu a rovnoměrně po obvodu květináče, dokud voda nezačne vytékat spodním otvorem. Pak přestaňte. Pokud po pár minutách zůstane v podmisce voda, vylijte ji. Stojatá voda pod květináčem je nejčastější důvod, proč bylinky uhnívají.

Sklízejte vždy celé vnější stonky těsně nad povrchem půdy, ne špičky. Rostlina tak lépe obráží a trs zůstává kompaktní. Nikdy nesklízejte více než třetinu listů najednou. Pokud trs po několika měsících zhoustne a uprostřed začne žloutnout, je čas ho vyndat, rozdělit a přesadit do čerstvého substrátu. Právě zanedbané přesazování je chyba, která zabíjí jinak zdravou pažitku nejčastěji.

Než vezmete konvi, ponořte prst do substrátu do hloubky asi dvou centimetrů. Pokud je povrch suchý a pod ním vlhko, počkejte den. Pokud je suchý i hlouběji, zalijte. U malých květináčů to zkontrolujte klidně dvakrát denně v horkém létě, u velkých stačí obden. Voda má mít pokojovou teplotu. Ledová voda z kohoutku šokuje kořeny a zpomalí příjem živin.

[Author]

Posts