Když bylinky zimují v květináči, hnojte méně a chytře

[richhinton05202]

Častá chyba je přesazovat do vlhké, utužené zeminy z pytle, která byla přes zimu venku. Substrát nechte předem ohřát na pokojovou teplotu. Další chyba je zalévat hned po přesazení několik dní v kuse – kořeny potřebují vlhko, ale ne bahno. Když listy po přesazení svěsí, není to důvod k panice ani k další zálivce. Je to běžná reakce na přesun a do dvou dnů se srovná. Pokud ne, zkontrolujte, zda květináč stojí v misce s vodou, což je častý důvod uhnívání.

Během zimy nekrmte. Hnojení v období vegetačního klidu nutí rostlinu do růstu, který nemá dost světla, takže výhony zůstanou tenké a napadne je padlí. Stejně tak nestříhejte, řez nechte na březen. Jediné, co je potřeba průběžně dělat, je odstraňovat suché nebo zčernalé listy a kontrolovat spodní strany listů, kde se rádi usazují molice a svilušky. Při nálezu škůdce stačí rostlinu osprchovat vlažnou vodou a přesunout do suššího prostředí.

Zkontrolujte dno truhlíku ještě před výsadbou. Otvory o průměru alespoň půl centimetru stačí dva až tři na běžný truhlík. Pokud má truhlík jen jednu velkou díru, překryjte ji střepem nebo kouskem netkané textilie, aby substrát nevyplavoval, ale voda protekla. Nikdy nedávejte na dno vrstvu kamínků jako jediné řešení. V mělké nádobě vytvoří jen jezírko, ze kterého se voda do kořenů odpařuje pomalu a substrát nad ním zůstává mokrý.

Zimní hnojení bylinek v květináči se řídí jinými pravidly než letní péče. Většina druhů v chladném období omezuje růst, takže spotřebovává méně živin. Když i přesto přihnojujete stejně jako v létě, sůl z hnojiva se hromadí v substrátu, kořeny se spálí a rostlina může uhnít. Prvním krokem je proto zjistit, v jakých podmínkách bylinky skutečně zimují.

Jak zalévat a kdy přestat hnoj

Škůdci se v bytě objevují hlavně v suchém a teplém prostředí. Mšice a molice odstraníte proudem vody a důkladnou kontrolou spodní strany listů. Svilušky poznáte podle jemných pavučinek v paždí listů. Při menším napadení pomůže zvýšená vlhkost vzduchu a odstranění napadených částí. Chemické prostředky používejte jen výjimečně a nikdy těsně před sklizní.

Květináč samotný izolujte. Obalte ho bublinkovou fólií, starou dekou nebo polystyrenem, případně ho postavte do větší nádoby a mezeru vyplňte dřevěnou vlnou. Když teploty klesnou pod minus pět stupňů, přeneste rostlinu dovnitř nebo ji přikryjte netkanou textilií. Pozor ale na neprodyšné igelitové fólie, ty zadržují vlhkost a podporují hnilobu.

Prvním krokem je omezit zálivku na minimum. Od listopadu do února zalévejte jen tehdy, když je zemina v hloubce dvou až tří centimetrů skutečně suchá. V praxi to znamená jednou za deset dní až dva týdny, při teplotách pod bodem mrazu klidně i méně. Voda musí mít pokojovou teplotu. Ledová voda z kohoutku způsobí šok a rostlina začne shazovat listy. Nikdy nenechávejte voda stát v podmisce, přemokření v zimě zabíjí rozmarýn spolehlivěji než mráz.

Substrát volte vzdušný, ne univerzální těžký kompost. Směs rašeliny, kompostu a perlitu nebo písku v poměru přibližně 2:1:1 drží vlhkost, ale zároveň propouští vzduch. Po roce pěstování substrát slehne a zhutní, proto ho na jaře vyměňte alespoň z části. Nikdy nenechávejte truhlík stát přímo na zemi, kde se po dešti drží voda. Podložte ho dvěma latěmi nebo postavte na nožičky, aby dno mohlo volně osychat.

Rozmarýn v nádobě je na tom v zimě hůř než ten na záhoně. Kořeny má v malém objemu zeminy, který během mrazivé noci promrzne mnohem rychleji než půda na zahradě. Nadzemní část sice snese krátkodobě i pár stupňů pod nulou, ale prochlazený a mokrý substrát ho spolehlivě zlikviduje. Rozhodující tedy není jen teplota vzduchu, ale hlavně to, co se děje v květináči.

Když teplota klesne pod nulu, přesuňte ho na světlo Ideální zimoviště je světlé, vzdušné a chladné místo s teplotou mezi dvěma a osmi stupni. Skvěle poslouží nevytápěná chodba, prosklená veranda nebo garáž s oknem. Pokud takové místo nemáte, postavte květináč k nejchladnějšímu oknu v bytě a alespoň ho oddělte od radiátoru. Tmavý sklep je špatná volba, rozmarýn potřebuje i v zimě dost světla, jinak vyholí spodní větve a zeslábne.

Nejčastější chybou je kombinace tepla a tmy. Rozmarýn přezimovaný v obýváku u radiátoru sice neumrzne, ale do jara vyroste do vytáhlého, slabého tvaru a často uschne. Druhou častou chybou je pozdní přesun ven. Počítejte s tím, že rostlina zvyklá na chladné zimoviště nesnese prudký přechod do jarního slunce. Když mrazy povolí, dejte ji nejprve na týden do polostínu a teprve potom na plné slunce.

Proč se voda v truhlíku drží a jak to poznat včas Nejčastější příčinou je truhlík bez drenážních otvorů nebo s otvory ucpanými kořeny či zeminou. Voda se pak hromadí u dna a horní vrstva substrátu může vypadat suchá, i když dole stojí bažina. Další viník bývá podsaditá miska, ve které po zalití zůstane stát voda. Poznáte to podle zatuchlého zápachu z půdy, mechu na povrchu a blednoucích listů odspodu. Při vytažení rostliny z truhlíku bývají kořeny hnědé a rozbředlé místo světlých a pevných.

[Author]

Posts